Hezky JSTE to napsal:-)

Pěkný článek a výborné téma, takže karmuji.

Ale nezlobte se na mne Kráťo, budu Vám i nadále vykat (už jen proto, že bych si to tykání ani nezapamatoval ), ale zrovna u Vás nemám žádný problém s tím, abyste mi Vy tykal. Neznáme se osobně a nejsme ani kolegové ať už pracovně či společnými zájmy a proto z mé strany zůstávám u vykání.

Například v naší střelecké komunitě je celkem zvykem celkem automaticky tykat, přizpůsobil jsem se, ale stejně mi to občas problém dělá, obzvlášť, když s těmito lidmi komunikuji i na diskuzích iDnes pod mými nebo jejich články

Ovšem v práci mám kolegu, výborného a neskutečně hodného a činorodého člověka, bývalého letce na stíhačkách, který již oslavil 80 let. Znali jsme se dřív a vždy jsem mu vykal, ale když jsem mu oznámil, že jsme se stali kolegy, tak mi řekl: "Tak ahoj, já jsem Jarda", čímž mne šokoval natolik, že jsem na to tykání přistoupil. Přesto s tím mám u něj dodnes trošku problém, ale vracet to do původních kolejí by bylo trapné. S ostatními kolegy ten problém nemám.

Když mi někdo vyká, často to na mě působí jako kdyby někdo někomu v dnešní době onikal a já byl ten "onikaný" :-)

Zdarec, Kráťo 

Ahoj

Tak vy tvrdíte... tři láhve rumu a potřeba vykat je fuč? Tomu rozumím , ale nesouhlasím.

I vykání má svoje kouzlo... Myslím, že jde spíš o vztah, kterej s dotyčným člověkem mám. A forma oslovení může, ale nemusí ten vztah vyjadřovat.

To šlo o tykání v práci s kolegou. Normálně lidem samozřejmě vykám. V práci však navrhuji tykání (už si to mohu dovolit). Nevím však, co Gurt na to, kdo komu může co navrhovat. Jestli má přednost muž 50 let, nebo žena 20 let. :-)

Také je něco jiného nějaké třeba managerské vztahy a vaření piva.

Dobře napsáno, Kráťo. A je zajímavý, že tohle vlastně každodenní téma tady zatím nikdo z blogerů před tebou nezvedl (aspoň co si pamatuju). 

Já jo, kdysi, ale úplně obráceně 

všem tykat si může dovolit jediná osobnost....Jarda jágr

Ne ne. Je to Chuck Noris!

Mám to sice úplně naopak (vykám i dětem od patnácti vejš), ale ty mi, Kráťo, klidně můžeš tykat. Tedy pokud ti nebude vadit, že vám dál budu vykat, aspoň občas v rámci špatné paměti 

Mohu i vydat směrnici 2/2013 sb. :-)

Celý život spíš vykám, a to i kolegům, či podřízeným, i když vztahy máme velmi dobré. Samozřejmě jsou výjimky. Pořád se řídím tím, že hůř se říká "vy vole" než "ty vole".

Mě se zase lépe říká: "Milý pane, jděte k šípku." Ty s nimiž si tykám k šípku neposílám. :-)

Přeji Vám, každému jednotlivě i kolektivně, krásný den. 

Na téhle diskusi je nejlepší, že radši nikdo s nikým nemluví, aby se nemuseli nějak oslovit 

To bude tím zavedením jmen, místo nicků. Já provozuji diskuzi a nickům automaticky všichni tykáme, i když víme, o koho jde a při osobním jednání, nebo třeba v e-mailu si vykáme. Když se tam (v té mé diskuzi) podepíše nějaký autor jménem, zase mu všichni automaticky vykají.

V počítačové poradně zase všichni všem tykáme a vykáme pouze opruzovačům, protože si nezaslouží tykat :-)