Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bufet – rychlé a levné jídlo

18. 07. 2016 7:55:00
Když praděd miliardáře Warrena Buffetta, Jimmy Buffett v roce 1906 otevřel své první občerstvení na stavbě, vůbec netušil, že udělal v podstatě nový krok v gastronomii.

Vše začalo při výstavbě budovy pro firmu Singer (1908) v New Yorku, která měla v tu dobu neuvěřitelných 41 pater.
Dělníci totiž museli sjíždět do kantýny na oběd a Jimmiho Buffetta napadlo kantýnu přiblížit dělníkům, aby neztráceli čas na oběd cestováním dolů, a zpět nahoru na stavbu. Přendal tedy kantýnu vždy na patro, kde se právě stavělo. Nezabýval se už ani stoly a židlemi, ale udělal vždy jednoduché pultíky z prken, kde se dalo jídlo sníst "na stojáka".
Dělníci si pak stihli ještě zakouřit po obědě a už nechtěli nikam jinam, než k Buffettovi ("Let's go to Buffett," říkali).
Po zkušenostech ze staveb (stěhovací kantýnu provozoval i na dalších stavbách výškových budov) si Jimmy Buffett otevřel svou první restauraci. Místo stolků se židlemi, dal Jimmy Buffett do své první restaurace pouze pultíky, u kterých se jedlo "na stojáka", protože na stoly a židle mu stejně ani nezbyly finance a efekt byl úplně omračující. Hosté nevysedávali půl hodiny u oběda, nezabírali místo dalším příchozím, během chvíle se najedli a šli.
Jimmy tak prodal denně 3x více jídel, než bylo běžné v restauracích, kde se sedělo. Na 5x více se prodej pak zvedl, když si zákazníci mohli dát něco levného, během chvíle se nasytit a jít (například velmi populární omáčku s přílohou bez masa za pár Centů).
Netrvalo ani tři roky a Jimmy Buffett měl ve státech přes třicet "lidových jídelen", jak svým restauracím říkal, protože otevíral i jednu restauraci v městě, kde měl právě kantýnu na stavbě. Jen v Chicagu jich bylo 10. Málokdo však říkal jeho řetězci "lidové jídelny", ale vžil se název "buffett".
Když jednou četl Angličan George Fodfolk noviny The New York Times, které mu přivezl kamarád z Ameriky, zaujal ho malý článek na straně 4 o jídelnách Jimmyho Buffetta. Netrvalo dlouho a podnikavě otevřel občerstvení ve stejném stylu, které rovnou pojmenoval "buffett".
Název doslova zlidověl, a když se po celé Evropě otevíraly buffetty, byl zkomolen název na "bufet", protože v mluvené podobě se ani nedá poznat "ff" a "tt".
První bufet v Čechách byl "Automat Koruna" (jak jej tehdy honosněji nazvali) v roce 1931, v paláci Koruna na Václavském náměstí v Praze. V něm bylo pak v padesátých letech, z kazících se potravin například vynalezeno legendární ruské vejce (které nemá s Ruskem nic společného).
Na slávu bufetů v podobě, jak byly původně myšleny - levně najíst a jít (Eat cheaply and go), už však můžeme pouze vzpomínat. Bufet totiž začal říkat švédský hoteliér Gustavson snídaním, které podával hostům na jednom stole (dnes známé švédské stoly - Smörgåsbord), kdy mohli hosté sníst, kolik zvládli (all you can eat) a stejně na tom vydělal.
Úplný zánik lidových jídelen pak v podstatě způsobil podnikatel Ray Kroc, který v Kalifornii převzal stánek bratrů McDonaldových a přejmenoval firmu na McDonald’s Corporation, která skupovala právě bufety po celém světě a otevírala v nich své pobočky s hamburgery.

V příštím díle zapomenutých objevů a vynálezů, se můžete těšit na to, jak vídeňský řezník, po matce Čech, Josef Preit, vynalezl jitrnice.

Autor: Ladislav Kratochvíl | pondělí 18.7.2016 7:55 | karma článku: 23.15 | přečteno: 839x

Další články blogera

Ladislav Kratochvíl

Co se děje na střídačce, když se vyhrává

Jaká je na střídačce nálada, když je utkání vyrovnané, je k vidění často. Ale co když to je po první třetině 11:0? Neztratili by hráči chuť do hraní?

19.5.2017 v 22:23 | Karma článku: 7.33 | Přečteno: 400 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

S tučně psaným jako s kořením

Neslyším a komunikuji česky. 9,2 spoust sdělení mám v textové podobě. S možností psát na počítači tučně se však dost rozmohlo nadužívání takovéhoto psaní. Něco „otučnit“ by mělo být pouze zvýraznění významově důležitého.

18.4.2017 v 7:55 | Karma článku: 5.68 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

Komentář ze světového poháru v programování

"Dobrý den od nás ze studia. Přímý přenos semifinále světového poháru v programování pro vás budou komentovat Vladimír Kafral a se mnou je ve studiu majitel křišťálové klávesnice z roku 2001 Petr Enterovský."

27.3.2017 v 7:50 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 318 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

Zlatovláska ala steampunk

Steampunk kostýmy a rekvizity, kulomet, piráti z Karibiku a mnoho dalšího se konečně dostalo i do pohádek.

27.12.2016 v 7:50 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 1201 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Milan Radek

Není gay jako gay, musí být uvědoměle antisemitský a propalestinský

Dnes se antisemitismu říká propalestinský aktivismus. V Chicagu Izraelky přišly podpořit hnutí LGBT, ale ouha! Měly na duhových vlajkách Davidovo hvězdu což by mohlo podráždit palestinské lesby a pokrokové sily, tudíž je vyhodily

27.6.2017 v 0:11 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 238 | Diskuse

Filip Vajdík

Důkaz pro pastafariánství

Tramvaj jezdí po kolejích. Z toho můžeme neprůstřelnou logikou odvodit, že holub taky jezdí po kolejích. A knihu někdo musel nadizajnovat a vyrobit, a z toho logicky vyplývá, že i celý svět muselo něco nadizajnovat a vyrobit!

26.6.2017 v 21:02 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 295 | Diskuse

Jarka Jarvis

Metamorfóza jazyka českého

Časy se mění, lidé s nimi, a pokrok si obul sedmimílové boty, v nichž se občas zapotácí. Moje babička s dědečkem by se nestačili divit, co všechno dnes lidem pomáhá být chytrými! A nejenom to; oni by asi měli potíž se i domluvit.

26.6.2017 v 20:24 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 198 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Dříve auta děti nepřejížděla, úchylové nebyli a v bazénech jim nehrozilo utopení

No, muselo to tak nějak být, jinak si nedovedu vysvětlit, jak nás naše mámy dokázaly samotné pustit na vzdálené koupaliště v Divoké Šárce.

26.6.2017 v 20:22 | Karma článku: 23.07 | Přečteno: 567 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1207
V roce 2003 jsem ohluchl. Nemám v hlavě ta "slyšítka", hlavně ony šneky (cochlea), takže nemohu být ani uživatelem kochleárního implantátu. Považuji se za srandistu a optimistu. Kromě srandiček jsem také autorem a provozovatelem webu osob se sluchovým postižením http://www.kochlear.cz jenž si vybrala Národní knihovna ČR k archivaci jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví, což je pro mě obrovská pocta a mám z toho větší radost, než kdyby mi poslali milion korun.

stránky osob se sluchovým postižením
stránky osob se sluchovým postižením

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.