Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alberto Vitamini - zelinář a skvělý obchodník

9. 02. 2016 8:06:13
Po válce si lidé kupovali především maso, mléko, chléb a mouku. Zeleninu, či ovoce považovali za jakýsi luxus, nebo zbytečné utrácení. Římský zelinář Alberto Vitamini pak často vyhazoval povadlé neprodané zboží.

Tak, jako naučila nouze Dalibora housti, tak Vitaminiho naučil malý obrat v jeho stánku marketingu, který se používá dodnes a nejedna firma by jej v dnešní době jistě ráda zaměstnala.
Nejdříve začal Alberto lákat zákazníky (či spíše zákaznice) na to, že v ovoci a zelenině jsou látky, které zabrání různým nemocem, nebo je dokonce vyléčí. Například, že je v mrkvi jakási látka "A" (pojmenoval podle sebe - počáteční písmeno jména Alberto), nebo v citrusech látka "C" (počáteční písmeno slova citrus). Úspěch však nebyl takový, jak by si představoval, ale vše se změnilo, když jeho stránek navštívil tulák Giuseppe Vegetariano s prosbou, aby mu dal nějakou zeleninu, kterou by vyhodil, že si z ní udělá jídlo.
"Dám ti i čerstvou zeleninu, když budeš jídlo vařit tady vedle stánku před lidmi," vytušil Alberto obchodní tah a tím nastartoval jejich spolupráci.
Bylo to v podstatě to, čemu dnes říkáme "televizní vaření", jen tenkrát nebyla televize a vařilo se na ulici.
Zvědavé hospodyňky se zastavovaly u Vitaminiho stánku, pozorovaly, co všechno se dá ze zeleniny uvařit a často úplně zapomněly dojít až k řezníkovi.
Vegetariano byl totiž velmi nápaditý. To ho naučilo potulování přes vesnice, kdy chodil často "zadem" a na zahrádkách kradl zeleninu, ze které si pak udělal jídlo.
Jeho "aghi" (jehly), kdy postupně napichoval kolečka mrkve, kousek papriky, plátek cibule a kousek lehce podušené kedlubny do úplného zaplnění jehly, načež to celé lehce obalil v sezamovém semínku, ogriloval, či osmažil (na olivovém oleji) a podával z vařenými brambory, měly obrovský úspěch.
Rovněž zapečené brambory s brokolicí, nebo plněné kapie pečenou červenou řepou, s dušeným zelím a s bramborovými hranolky měly takový úspěch, že začal Vegetariano prodávat papírky s recepty.
Nejlepší však bylo dokazování složek ovoce a zeleniny, protože to byla pro oba i jakási zábava. Například látku "A" v mrkvi demonstrovali tak, že Vegetariano vzdálený od stánku Vitaminiho 10 metrů, nechal někoho napsat slovo centimetr velkým písmem a Alberto to přečetl, přičemž si nezapomněl vždy kousnout mrkve.
Samozřejmě, že to na tu dálku Alberto nepřečetl. Finta byla stejná, jako používají eskamotéři s médiem, kdy má médium zavázané oči a podle slov eskamotéra uhodne, co právě drží v ruce a podobně. Jsou to třeba druhá písmena slov, a proto mají eskamotéři „divný slovosled“, takže Vegetariano řekl například: "OZnamte tEdy kLidně nEvěřícím, sNadné, jIné zNamenité mAso." a byla to "zelenina".

A těm látkám v zelenině (které tam prý opravdu jsou – ale na to se přišlo až později) se na počest říká „vitamíny“.

Klíčová slova (aby se článek lépe našel):
Zeman, Sobotka, Babiš, imigranti, EU :-)

Autor: Ladislav Kratochvíl | úterý 9.2.2016 8:06 | karma článku: 15.82 | přečteno: 381x

Další články blogera

Ladislav Kratochvíl

Psaní všemi dvaceti

Jelikož nejsem školená písařka, trvá mi napsání jedné stránky A4 docela dlouho. Do klávesnice totiž „klofu“ jedním prstem jedné ruky a zdůvodňuji si to tak, že není důležité, jak rychle člověk píše, ale co napíše.

24.8.2017 v 12:03 | Karma článku: 8.81 | Přečteno: 393 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

Co se děje na střídačce, když se vyhrává

Jaká je na střídačce nálada, když je utkání vyrovnané, je k vidění často. Ale co když to je po první třetině 11:0? Neztratili by hráči chuť do hraní?

19.5.2017 v 22:23 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 454 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

S tučně psaným jako s kořením

Neslyším a komunikuji česky. 9,2 spoust sdělení mám v textové podobě. S možností psát na počítači tučně se však dost rozmohlo nadužívání takovéhoto psaní. Něco „otučnit“ by mělo být pouze zvýraznění významově důležitého.

18.4.2017 v 7:55 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 141 | Diskuse

Ladislav Kratochvíl

Komentář ze světového poháru v programování

"Dobrý den od nás ze studia. Přímý přenos semifinále světového poháru v programování pro vás budou komentovat Vladimír Kafral a se mnou je ve studiu majitel křišťálové klávesnice z roku 2001 Petr Enterovský."

27.3.2017 v 7:50 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.36 | Přečteno: 485 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 263 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 87 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 514 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 532 | Diskuse
Počet článků 164 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1220
V roce 2003 jsem ohluchl. Nemám v hlavě ta "slyšítka", hlavně ony šneky (cochlea), takže nemohu být ani uživatelem kochleárního implantátu. Považuji se za srandistu a optimistu. Kromě srandiček jsem také autorem a provozovatelem webu osob se sluchovým postižením http://www.kochlear.cz jenž si vybrala Národní knihovna ČR k archivaci jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví, což je pro mě obrovská pocta a mám z toho větší radost, než kdyby mi poslali milion korun.

stránky osob se sluchovým postižením
stránky osob se sluchovým postižením


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.