Jaká je na střídačce nálada, když je utkání vyrovnané, je k vidění často. Ale co když to je po první třetině 11:0? Neztratili by hráči chuť do hraní?
Když to je o jeden gól, vládne bojovná nálada, hráči jsou nedočkaví, aby už mohli zasáhnout do hry a mnohdy i popletou střídání, takže jich je na ledě víc, než povolují pravidla, v zápalu boje i nechtěně faulují, tím se to zase celé komplikuje, trenéři předělávají sestavy, vymýšlí taktiku, berou si oddechové časy...
Ale pokud by tým vedl po první třetině o jedenáct branek, asi by se bojovnost zcela vytratila a mohlo by to vypadat třeba takto:
Pravé křídlo čtvrté pětky hraje na lavičce karty s druhým brankářem.
Trenér: "Hej, Koky, jdeš na led!"
Koky zklamaně: "Trenére, vždyť jsem střídal před minutou a mám v ruce na tři štychy."
Trenér: "Nemáte se nechat schválně vylučovat. Koho tam mám asi poslat, když je vás tu deset?"
Mezi tím přijíždí ke střídačce rozhodčí a dožaduje se ještě jednoho hráče na led, protože hrát ve dvou, pravidla nepovolují.
Koky se tedy konečně uráčí a závistivě pokukuje po trestné lavici, kde jsou spoluhráči, kteří se nechali úmyslně vyloučit, aby nemuseli na led. Čermiš si dokonce zařídil pět minut, sedí úplně v rohu, rozvázané brusle a čte si časopis, který tam odpoledne při tréninku někdo zastrčil za lavici a zapomněl na něj.
Po deseti vteřinách na ledě, Koky tečuje nahození obránce, dává branku a hrne se zpět na střídačku.
Když je jednou nohou na střídačce, odstrčí ho trenér zpátky na led se slovy: "Ne ne, žádný takový. Ještě budeš alespoň minutu hrát!"
Koky: "Ale vždyť po gólu dycky střídáme."
Trenér: "Dnes to neplatí. Koukej hrát, neměls ho dávat. Říkal jsem vám přeci v šatně, abyste je už nedávali."
Koky: "Já za to nemůžu. Ten gól dal Mára. Střelil mi to vo hokejku buzarem a spadlo to do kisny."
Mezi tím píská rozhodčí, který už to nemůže vydržet, nový přestupek, jenž si právě vymyslel "příliš málo hráčů na ledě", protože Mára po vstřelené brance, vlezl nepozorovaně na střídačku. Za trest musí na led jeden hráč z trestné lavice a tým musí hrát 2 minuty ve čtyřech.
Vysvobozením pro oba týmy potom je, když rozhodčí v polovině druhé třetiny utkání ukončí. Málokdo však ví, že to je proto, že usnul čárový rozhodčí u útočného pásma prohrávajících, jelikož se tam za celý zápas ještě ani nedostali.
Po utkání se hraje hymna poražených, aby měli alespoň nějakou radost.
