Nikdy jsem nepochopil onen nelogický název „průkaz mimořádných výhod“, který byl přiznán lidem se zdravotním postižením. O jaké výhody že se jednalo? Podle mně se jedná naopak o průkaz kompenzace mimořádných nevýhod.
Kdykoli si to velmi rád s kýmkoli vyměním. On bude mít můj zdravotní stav + „mimořádné výhody“ a já budu znevýhodněn v tom, že budu zcela zdráv. Budu zase slyšet, docházet do zaměstnání atd.
U lidí, kteří neslyší je to tak, že jejich znevýhodnění na první pohled není vidět. Nemají ani bílou hůl, ani vozík. Představte si ale například někoho na vozíku, jako mimořádně zvýhodněného. Nepovažuji za žádnou výhodu, že handicapovaný člověk nemůže sehnat práci (ač by rád pracoval kdekoli na plný úvazek). Rovněž nepovažuji za výhodu ani to, že se na mnohá místa člověk na vozíku nedostane. Nebo lze tyto příklady považovat za výhody?
A tak vítám změnu názvu tohoto průkazu. Od loňského dubna už není nesmyslně nazvaný „průkaz mimořádných výhod“, ale konečně správně a srozumitelně „průkaz osob se zdravotním postižením“.
S prací to je podobné i u lidí s postižením sluchu, kteří vlastní průkaz ZTP. Dobře placené práce je jako šafránu. Zaměstnavatelé upřednostňují slyšící uchazeče o práci (a to i v případech, kdy má neslyšící mnohem větší zkušenosti/praxi/vzdělání v oboru a často i větší zodpovědnost k/za práci). Držitelé průkazu ZTP se stali skupinou s nejnižšími výdělky (nebo žádnými). Přesto jsou však „mimořádně zvýhodněni“.
